Exkurze do Prahy

Historicko-fyzikální exkurze deváťáků do Prahy se už staly tradicí. Ta letošní proběhla ve dnech 12. – 14. května 2015 a program byl doslova vyčerpávající.

Prohlédli jsme si prostory Strakovy akademie, kde je dnes umístěn Úřad vlády, Valdštejnský palác, tedy budovu Senátu, kde proběhlo kratičké setkání se senátorkou za Olomouc MUDr. Šromovou, a také Hrzánský palác, další vládní budovu, kde je veřejnosti prezentována výstava státních symbolů Můj stát. Kromě toho jsme navštívili Muzeum Karlova mostu, Obecní dům, Karolinum, prošli jsme Hrad a podívali se na Staroměstské náměstí. Nezapomněli jsme ani na tradiční procházku noční Prahou, účastnili jsme se atraktivní výstavy Brána do vesmíru a zhlédli dvě divadelní představení. A zážitky? Těch bylo jako obvykle mnoho.

„Při návštěvě Prahy jsme nemohli vynechat něco tak skvostného, jako je Strahovský klášter. Zhlédli jsme zde proslulé knihovní sály. První je Teologický sál. Nejen množství knih, ale vzhled sálu člověka uchvátí natolik, že oněmí. Nádherná barokní štuková výzdoba, všechny ty zlaté vlnky, kytičky a kudrlinky. Zrak přechází nad tou symfonií baroka. Filozofický sál je ještě větší nežli Teologický. Množství knih je neuvěřitelné. Myslím, že člověk, který je všechny přečte, bude opravdu vzdělaný.“ ( Ondřej Látal)

„V Obecním domě jsme nejprve šli do dívčího salónku. Tam jsme se dozvěděli například, jaký je rozdíl mezi pravým a umělým mramorem. Pak jsme došli do místnosti s výbornou akustikou, kde nám Roswitha Chvátalová zazpívala.“ (Tomáš Pospíšil)

„Druhého dne ráno jsme se tramvají vydali podél Vltavy k Národnímu divadlu. Již u vstupu se nám zatajil dech. Po vyčerpávajícím výkladu o historii divadla, který jsme vyslechli u základních kamenů, jsme se odebrali do hlediště, kde jsme žasli nad bohatou výzdobou balkónů a galerií a nad malovanou oponou. Samozřejmě jsme si nezapomněli povšimnout známého nápisu Národ sobě! Byli jsme také na střeše, ze které je úžasný výhled na Pražský hrad, Petřín a jiné významné památky.“ (Františka Sandroni)

„Po večerním představení Mandragora, které jsme zhlédli v Divadle Na Jezerce, nám zbýval dostatečný čas na večerní procházku Pražským hradem.  Byl to neuvěřitelný pohled. Všechna ta nádhera se jen stěží dá popsat slovy. I ti největší machři ze třídy na chvíli ztichli a jen se kochali tou nádherou…. Když jsme se vrátili do hotelu, začalo pršet. Určitě si myslíte, že jsme se jen osušili, vyčistili si zuby a šli spát. Mýlíte se. V hotelu nás únava pokaždé rychle přešla. Všechno bylo přece třeba probrat a zhodnotit. Pak teprve přišel na řadu sladký spánek.“ (Bára Chudobová)

„V divadle Semafor jsme zhlédli Erbenovu nesmrtelnou klasiku –  Kytici, která byla velmi zajímavě a vtipně pojata a patří k představením, jež je potřeba vidět, slyšet a zažít. Inscenace v úpravě Jiřího Suchého obsahovala pět balad z Erbenovy Kytice a jednu od Jiřího Suchého. Všechny hry byly doprovázeny hudbou Ferdinanda Havlíka. Prostředí divadla, kde si divák blízko k jevišti připadne ještě více vtažen do hry, na všechny velice zapůsobilo. Po představení se s námi paní Jitka Molavcová v roli Františky a pan Jiří Suchý v roli Baltazara ochotně vyfotografovali a popřáli nám šťastnou cestu domů.“ (Jakub Holec)

My se pak opravdu šťastně vrátili. Zbyly jen vzpomínky – snad  také šťastné.

Mgr. Věra Voňková