Práce speleologa je pořádná „fuška“

Na všemi očekávanou exkurzi do Moravského krasu jsme se konečně vydali v úterý 1. listopadu 2022. Během cesty přistoupili do našeho autobusu čtyři průvodci, kteří nás doprovázeli k jeskyním. Rozdělili jsme se na skupinky po třech lidech a každá skupina dostala jednu otázku, na kterou musela během exkurze odpovědět. Otázky byly už na první pohled zajímavé, například co je to slepé údolí či opilý les nebo kdo či co je meta. Překvapivě je to pavouk, jak jsme se nakonec dozvěděli.

Jeskyně byly neskutečně velké a taky pořádně kluzké, jelikož pršelo. Skoro všechny nás to zaskočilo a brzy jsme se ocitli na zemi.
Prolézali jsme i jeskyně, do kterých jsme se sotva vešli. Mohli jsme si tak trochu vyzkoušet práci jeskyňáře – museli jsme šplhat po kamenech i seskakovat z dost značné výšky. Pak bylo třeba protáhnout se úzkým průchodem.

Pan učitel Jakob napjatě očekával, jak to zvládneme. Každého „lezce“ upřímně přivítal, sotva se objevil u vchodu. Pak přišel na řadu nejvyšší z nás. A postup se zastavil. Bylo jasné, že dotyčný se v průchodu zasekl. Každá vteřina teď trvala nejméně půl minuty.
Všichni jsme přemýšleli, co se děje. Pak se však spolužák objevil u východu. Naštěstí se dostal ven. Venku jsme na sebe překvapeně hleděli. Zaujatí prohlídkou jsme si nevšimli, jak strašně jsme se ušpinili. Nezbylo než se umýt, převléknout a vydat se na zpáteční cestu domů.
Exkurzi jsme si velmi užili a byli bychom rádi, kdyby pan učitel Chmelář brzy zase připravil nějakou další, stejně dobrodružnou.

Monika Galásková, 9. B

V kouzelné přírodě Moravského krasu jsme si vyzkoušeli práci jeskyňářů.
Foto: Adéla Brostíková