Divadélko pro školy z Hradce Králové

Pokud jste neměli v kalendáři zaškrtnutý 3. říjen 2013, pak to pro příště po zhlédnutí představení tohoto souboru jistě uděláte! Zkušení herci, Vojtěch Líkař a Jan Ženatý, opět zavítali na ZŠ Lutín, aby v aule odehráli dvě divadelní představení.

Pro žáky 1.- 4. ročníků si připravili „Pohádky z našeho statku“.

Bylo to pásmo tří pohádek ze života domácích zvířátek na venkovském statku, ztvárněných maňáskovými loutkami. Představením nás provázel pes Voříšek a jeho kamarád kocour Bonifác. Jednotlivé pohádky byly provázány písničkami, ve kterých byla ukryta moudra: obraz venkova, vztah k přírodě, význam a smysl chování domácích zvířat, vztahy mezi lidmi, že bez práce nejsou koláče a že lhát a podvádět se nevyplácí.

Žákům 5.- 9. ročníků představili „Divadelní učebnici aneb České divadlo 20. století“.

Byla to zdařilá koláž úryvků a známých písní z divadelních her nejvýznamnějších českých divadel, stručných historických náhledů a připomenutí výrazných osobností (herců, muzikantů, zpěváků, režisérů, spisovatelů …, ale i postav), takže se na jevišti postupně objevovali: Jiří Voskovec s Janem Werichem v dialogu 2 desperátů z revue „Don Juan & Comp (1931)“; postava mloka z protifašistického románu „Válka s mloky (1936)“ od Karla Čapka; osobnost Jiřího Suchého a uklízečka Vágnerová, které to mimořádně slušelo v mužském podání, dialog z kabaretu „Jonáš a tingl-tangl (1962)“; 3 postavy z baladického románu „Nikola Šuhaj loupežník (1933)“ od Ivana Olbrachta a zároveň z hudebního filmu a muzikálu „Balada pro banditu (1978)“ – loupežníka Nikola Šuhaj, Eržika (v podání Roswithy Chvátalové, žákyně 8.A) a její otec.

Poslední kamínek do mozaiky patřil dobře zvolené ukázce ze hry ze školního prostředí „Vyšetřování ztráty třídní knihy (1967)“ autorské dvojice Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Nutno říci, že tady některým žáků docela zatrnulo, když zcela nečekaně a jmenovitě byli označeni za podezřelé. A řekněme si to upřímně, nebyli to zrovinka žádní svatouškové.

Oba protagonisté sklidili několikaminutový potlesk nejen za svůj přednes a vtipnou improvizace, ale i za to, jak bravurně dokázali komunikovat s žáky, které si po několika replikách („Už takhle se blbě učí, a ještě mu to zhoršíš!“, „ Zdenku, co čumíš!“) ihned získali.

Renata Čechová

Fotografie naleznete ve fotogalerii